It looks like you are using an older version of Internet Explorer which is not supported. We advise that you update your browser to the latest version of Microsoft Edge, or consider using other browsers such as Chrome, Firefox or Safari.

Relativně nejobtížněji zvládnutelným typem urtikárie je chronická spontánní kopřivka. Zatímco u akutní kopřivky příznaky ustoupí do 6 týdnů a v případě chronické indukovatelné formy je možné se po rozpoznání spouštěče vyvarovat kontaktu s ním, příčiny spontánní urtikárie jsou buď zcela neznámé, nebo obtížné identifikovatelné. Nemocný se jim tak nedokáže vyhnout

Život s chronickou kopřivkou

Snižující se kvalita života 

Chronická spontánní urtikárie postihuje nejen kůži, ale má také celkový negativní dopad na kvalitu života. Skóre zdravotního stavu u pacientů s chronickou spontánní kopřivkou je srovnatelné s hodnoceními uváděnými pacienty s ischemickou chorobou srdeční.1 

Zaznamenávejte si pravidelně projevy urtikárie pomocí týdenního dotazníku UAS7 (Urticaria Activity Score) nebo v aplikaci Medevio. Dotazník hodnotí počet pupenů a intenzitu svědění. Tento dotazník představující záznam skóre aktivity urtikárie vyplňuje pacient sám. Týdenní přehledy pomáhají lékaři získat přehled o průběhu onemocnění, proto je důležité předložit je v rámci každé vaší návštěvy. 

Pokud k zaznamenávání budete využívat aplikaci Medevio, záznamy můžete s lékařem sdílet také online.

Omezení společenských akcí 

Důvodem je to, že mnoho nemocných se za výsev a angioedém často stydí a je kvůli příznakům izolováno doma. Snaží se zakrýt části těla s viditelnou kopřivkou nebo angioedémem, ale ne vždy je to možné. Nemocní se vyhýbají společenským kontaktům také kvůli obavám ostatních, že onemocnění je infekční. Chronická kopřivka přitom není nakažlivá a nepřenáší se kožním kontaktem. 

Narušený spánek 

Příznaky chronické spontánní kopřivky ovlivňují také kvalitu a délku spánku. Na vině je neustálé svědění výsevu a bolesti způsobené angioedémem. Nedostatek spánku následně vede k vyčerpání a nedostatku energie a k tím souvisejícím zhoršeným pracovním nebo školním výkonům. 

Co by měli vědět rodina a přátelé o nemoci 

Je důležité sdílet své obavy a další aspekty související s nemocí s rodinou a přáteli. Ti mohou nemocným poskytnout podporu a pochopení, které jsou u chronického onemocnění tak důležité.  

  • Chronická spontánní kopřivka nemá žádnou známou příčinu. 
  • Příznaky chronické spontánní kopřivky se mohou objevit kdykoli bez varování nebo kontaktu se spouštěcím faktorem. 
  • Chronická spontánní kopřivka není nakažlivé onemocnění. To znamená, že urtikárií není možné onemocnět dotykem nebo pobytem v blízkosti nemocného. 
  • Chronická spontánní kopřivka významně snižuje kvalitu života a ovlivňuje každodenní pohodlí nemocných. 

Desatero pro kvalitnější život s chronickou kopřivkou  

1. Vyhledejte pomoc praktického lékaře. Ten vás případně odešle na specializované pracoviště, na kterém jsou dostupné moderní možnosti léčby chronické kopřivky.

2. Připravte se na návštěvu praktického lékaře i specialisty tak, aby mohl co nejlépe zhodnotit váš zdravotní stav.

3. Dokumentujte pomocí fotografií a pravidelných zápisů vše, co se týká chronické kopřivky (jídlo, pití, léky, sportovní aktivity, projevy). 

4. Každý den ohodnoťte intenzitu příznaků během léčby pomocí dotazníku UAS7, jehož výsledky představují týdenní skóre aktivity kopřivky. 

5. Zajímejte se o možnosti léčby chronické kopřivky

6. Mějte na paměti, že cílem léčby je úplné odstranění příznaků, nejen jejich zmírnění.  

7. Neizolujte se doma.  

8. Vysvětlete svému okolí, co to je chronická kopřivka.  

9. Dodržujte zásady zdravého životního stylu včetně dostatku pohybu a vyváženého jídelníčku.

10. Snažte se omezit stres, který je jedním z faktorů zhoršujících průběh onemocnění. 

Kam dál

Zdroje: 
Maurer M et al. Allergy 2011; 66:317-330. 
Silvares MRC et al. Rev Assoc Med Bras 2011; 57(5):565-569. 
Staubach P et al. Acta Derm Venereol 2011; 91:557-561. 
O‘Donnell BF, Lawlor F, Simpson J, Morgan M, Greaves MW. Br J Dermatol. 1997;136(2):197-201. 
Zuberbier T et al. Allergy 2021; 00:1–33.  
 
1 O‘Donnell BF, Lawlor F, Simpson J, Morgan M, Greaves MW. Br J Dermatol. 1997;136(2):197-201. 
 
CZ2401180012/01/2024
CZ/431382/04/2024