Při výběru ideální léčby se zohledňuje závažnost lupénky, komplexní zdravotní stav, věk i životní situace pacienta. Stejně tak je důležité ujasnit si, co od léčby pacient očekává. Výběr léčby je rovněž ovlivněn tzv. omezením úhrady, které určí, za jakých podmínek bude zvolená léčba hrazena ze zdravotního pojištění. Omezení úhrady se však týká především nákladnějších typů léčby, například biologické léčby.1 O té si více řekneme níže.
Často se stává, že než se najde dostatečně účinná a vyhovující léčba, pacient spolu s lékařem vyzkouší i několik terapeutických možností. Buďte proto trpěliví, a především nepřestávejte spolupracovat se svým lékařem a hledat nové možnosti. Ty lze ale najít pouze tehdy, bude-li pacient otevřený ke svému lékaři a nespokojí-li se s polovičatým výsledkem. Hodí se také vědět, že účinek většiny typů léčby se projeví do 12 týdnů od jejich zahájení.1 Jaké jsou tedy možnosti léčby:
Lokální léčba ložisek2
Ze všeho nejdříve se začíná tzv. lokální léčbou, tedy různými mastmi, roztoky a krémy. Tyto léčivé přípravky jsou většinou plně nebo částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Hrazené pojišťovnami nejsou přípravky, které nemají registraci jako léčivo a prodávají se jako kosmetika, byť v lékárnách.
Fototerapie a fotobalneoterapie2
V případě, že lokální léčba nepřináší dostatečné zlepšení a pacient trpí závažnější formou lupénky, má nárok na další léčebné metody. Jednou z nich je fototerapie neboli světloléčba, při níž se využívá účinků UV záření. Její variantou je fotobalneoterapie, při které se současně využívá léčebných koupelí. Dané výkony jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Systémová léčba konvenční
Systémová léčba se využívá v případě vážnější formy lupénky, kde je lokální léčba nedostačující. Léčivé látky se v tomto případě podávají ústy nebo injekčně a účinkují v celém organismu (systému). Proto se tato léčba označuje jako systémová. K systémové léčbě jsou využívány různé léčivé přípravky, které lékař volí individuálně podle situace každého pacienta. Společným rysem systémové konvenční léčby je to, že dosahuje maximálního účinku obvykle po 12 až 16 týdnech, kdy se také hodnotí úspěšnost dané léčby.1 Tato léčba je též hrazena z veřejného zdravotního pojištění.2
Systémová léčba biologická1
Biologická léčba, která je v současnosti nejmodernějším typem systémové léčby, je také využívána u pacientů se středně těžkou a těžkou lupénkou, u kterých nestačí lokální terapie. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o nákladnou léčbu, jsou pro tyto léky stanoveny zvláštní podmínky úhrady, které vyžadují, aby byl pacient nejprve léčen systémovou konvenční léčbou. Pokud je tato léčba neúčinná nebo ji pacient nemůže užívat z důvodů vedlejších účinků či intolerance, přichází ke slovu biologická léčba. Biologická léčba je aktuálně v České republice dostupná pouze na vybraných pracovištích neboli ve specializovaných centrech. Odkaz na centra najdete v sekci Seznam center.
Bližší informace o omezení úhrady1
Hrazení nákladnějších typů léčby ze zdravotního pojištění závisí na splnění určitých podmínek. Konkrétní znění těchto podmínek pro jednotlivé léčivé přípravky najdete na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv (www.sukl.cz/modules/medication/search.php).
Obvyklou podmínkou uváděnou v omezení úhrady bývá závažnost onemocnění, jež se vyjadřuje hodnotou indexu PASI (rozsah a vzhled ložisek lupénky), a vliv na kvalitu života pacienta, která se vyjadřuje hodnotou dotazníku DLQI. Více o dotaznících v článku zde. Druhou obvyklou podmínkou je nedostatečná účinnost systémové konvenční léčby. Jestliže jsou prostředky systémové konvenční léčby neúčinné, pacient je netoleruje nebo nemůže užívat kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu, je možné použít nákladnější přípravky s přísnějším omezením úhrady. Jednoduše pokud splňujete podmínky omezení úhrady, máte právo být léčen nákladnější léčbou a vaše zdravotní pojišťovna vám léčbu uhradí.
Co je důležité
Na závěr je podstatné říct, jak velmi je důležité, aby váš lékař vedl záznamy o průběhu onemocnění a o použité léčbě, kterou jste společně zvolili. Dále také o zlepšení, kterého léčba dosáhla, případně o důvodech, pro které jste léčbu nemohli využít. Takové záznamy si můžete vést i vy sami. Nejsou sice pro zdravotní pojišťovny závazné, ovšem pro vaši informovanost o průběhu léčby velmi podstatné.