Mezi přidružená onemocnění, která mohou pacienty s lupénkou postihnout, patří psoriatická artritida. Psoriatickou artritidou trpí až 40 % nemocných s lupénkou. V případě psoriatické artritidy mluvíme o chronickém zánětlivém onemocnění kloubů, obdobně jako při klasické artritidě.1
Při psoriatické artritidě bývá obvykle postižena také kůže. Není však pravidlem, že se kožní a kloubní projevy musí objevit současně.2 Nejčastěji předchází lupénka artritidu (až v 75 % případů) a kloubní syndrom se objevuje v průměru za 10 let od prvních kožních příznaků. Artritida předchází psoriázu v přibližně 10–20 % případů. V 11–15 % případů se psoriáza a artritida objeví současně v průběhu jednoho roku.2
Psoriatická artritida může klouby nenávratně poškodit, a proto je důležitá včasná a účinná léčba. Na léčbě této nemoci spolupracuje dermatolog a revmatolog, případně další specialisté. Společně zvolí některou z řady léčebných možností.1
Nesteroidní antirevmatika1
Antirevmatika pacientům uleví od bolesti a otékání kloubů a používají se při lehčí formě psoriatické artritidy. Při podávání v pravidelných a dostatečných dávkách podle doporučení lékaře působí protizánětlivě. U části nemocných je tato terapie dostačující. Nesteroidní antirevmatika však nejsou schopna dlouhodobě zpomalit nebo zastavit rozvoj trvalých změn kloubů.
Glukokortikoidy1
Jsou léčebnou variantou v případech, kdy není možné využít jiný typ léčby. Při postižení jednoho až dvou kloubů je možné zvolit lokální ošetření glukokortikoidem, který se aplikuje injekcí. Celkově podávané gklukokortikoidy mají protizánětlivé účinky. Při jejich vysazení však může dojít k výraznému zhoršení kožních projevů lupénky, z toho důvodu se nedoporučují pro dlouhodobou celkovou léčbu.
Syntetické chorobu modifikující antirevmatické léky1
Lékaři je předepisují u závažnějších forem psoriatické artritidy, na které již nestačí nesteroidní antirevmatika. Léky působí protizánětlivě, ale nemají přímý vliv na bolest. Jejich účinky nastupují pomalu, ovšem jsou dlouhodobé a přetrvají po určitou dobu i po vysazení.
Biologická léčba1
K biologické léčbě lékaři obvykle přistupují až v momentě, kdy tělo nereaguje na léčbu výše popsanými léky. Biologické přípravky cílí na imunitní systém pacienta a blokují zde funkci konkrétních molekul. Mají potenciál nejenom zmírnit projevy nemoci, ale také zpomalit nebo zastavit zhoršování nevratných strukturálních změn, jako je například poškození kloubů. Existují i takové, které zmírní jak projevy psoriatické artritidy, tak i psoriázy, jejíž léčbě se detailněji věnuje článek Léčba lupénky. Biologická léčba se běžně podává v pravidelných intervalech buď ve formě infuzí, nebo podkožních injekcí.