Psoriatická artritida (zkráceně PsA) je méně známé onemocnění než lupénka, je s ní však bezesporu úzce spojena. Projeví se až u 4 z 10 lidí s lupénkou a její pozdní diagnóza může způsobit nevratné poškození kloubů.1 Z toho důvodu je důležité znát její projevy a sdílet veškeré obtíže s dermatologem nebo praktickým lékařem. Ten pak dle závažnosti projevů pošle pacienta na detailní vyšetření k revmatologovi.
Od praktického lékaře či dermatologa až na revmatologii
U většiny pacientů (70 %) se kloubní obtíže projeví až po propuknutí lupénky a u malé části pacientů (15 %) se projeví psoriatická artritida společně s lupénkou v rozmezí jednoho roku. Pokud pacient s lupénkou upozorní svého dermatologa na příznaky, které jsou typické pro psoriatickou artritidu (bolestivé a oteklé klouby, otoky šlachových úponů, otok prstu), následuje nejčastěji odeslání k revmatologovi, který se dále zánětlivými projevy na pohybovém aparátu zabývá. V případě, že se u pacienta projeví příznaky psoriatické artritidy bez zjevné lupénky (15 % případů), je důležité, aby praktický lékař rozeznal příznaky zánětlivého postižení pohybového aparátu a odeslal pacienta k revmatologovi. Ortoped ani rehabilitační specialista totiž v těchto případech příliš nepomohou. Že se jedná o psoriatickou artritidu, může praktický lékař usoudit z příznaků onemocnění (zánětlivá bolest, která ustoupí spíše po rozcvičení, ale ne při odpočinku, typická lokalizace a podobně). Ke správné diagnóze může napomoci také informace o tom, že lupénkou trpěl někdo z blízkých příbuzných pacienta. Jindy se podaří odhalit nenápadné ložisko lupénky, kterému dosud pacient nevěnoval pozornost (například u projevů za ušima, ve vlasech, mezi polovinami hýždí, v pupíku). Lupénka se může projevit i na nehtech, kde způsobuje nepravidelnosti povrchu (dolíčkování), barevné změny nebo rozpadání nehtů. Takovéto projevy lupénky přímo souvisejí se zvýšeným rizikem postižení kloubů. Pro včasné odhalení příznaků psoriatické artritidy používají dermatologové u pacientů s lupénkou krátký dotazník PEST (Psoriasis Epidemiology Screening Tool), který pomocí jednoduchých otázek zjišťuje, zda se u pacienta objevují příznaky psoriatické artritidy. Můžete si jej vyplnit ještě před návštěvou lékaře a vzít na konzultaci. Najdete ho ke stažení zde. V případě podezření na výskyt psoriatické artritidy je pacient předán do rukou revmatologa.1
Co se děje na revmatologii2
Diagnóza PsA není vždy snadná. Její příznaky lze totiž často přisuzovat jiným onemocněním, jako například revmatoidní artritidě nebo osteoartróze, a zároveň se její projevy mohou lišit pacient od pacienta. Běžně je diagnostika založena na vyhodnocení tzv. klinického obrazu, laboratorních vyšetření, případně na rentgenologickém nálezu.
Revmatolog nejdříve přezkoumá zdravotní anamnézu pacienta a poté udělá důkladné klinické vyšetření. Zaměří se na bolestivost a otoky kloubů, zda jsou citlivé na tlak, stisk a zda je zachovaná jejich pohyblivost. Stejným způsobem vyšetří také úpony šlach, kde se podobně mohou vyskytnout bolestivé záněty a otoky. Dle zvážení může lékař provést krevní testy, vyšetření tekutiny z postiženého kloubu, rentgenové snímky nebo ultrazvukové vyšetření. Existují také dotazníky, které lékaři používají k vyhodnocení dalších faktorů, jako je například únava, schopnost vykonávat manuální činnosti nebo ovlivnění kvality života v důsledku onemocnění.1,2
Předtím, než lékař doporučí nejvhodnější léčbu psoriatické artritidy, musí zvážit řadu faktorů. Bez ohledu na to, jakou léčbu nakonec zvolí, stále platí, že klíčem k úspěchu léčby je včasná diagnostika onemocnění. Pozdní diagnóza totiž může znamenat nevratné poškození kloubů a invaliditu. Cesta k hledání vhodné léčby vede především přes otevřený rozhovor pacienta s lékařem a průběžné sledování zdravotního stavu. Více informací o možnostech léčby PsA najdete v článku Jak se dá léčit psoriatická artritida.3-5